Bylo nebylo, žila jednou jedna překrásná královna s králem. Jednoho zimního dne, se procházela po zasněžené zahradě a uviděla růži, která květla jako by bylo jaro. Když se ji královna dotkla, ukáply z jejího prstu tři kapky krve, a ona si přála dceru, dceru tak houževnatou jako ta růže, s vlasy černými jako havran a pletí bílou jako sníh.
Netrvalo dlouho a královně se narodila dcera, kterou pojmenovala Sněhurka. Byla velmi krásná, říkalo se, že nejkrásnější z celého království a srdce měla jak ze zlata. Každému pomáhala a byla velmi milá. Měla nejlepšího kamaráda mladého prince, který se na ni koukal však jinak než jen jako na kamarádku.
Brzy nato královna umřela a celé království pohaslo smutkem a žalem. Aby to nestačilo, král byl nucen jít do bitvy, do bitvy proti zlým silám. Proti bojovníkům, kteří nejsou z masa a kostí. Krátko nato královští vojáci vyhráli.
Čekalo na ně ale ještě větší zlo než kdy předtím. Objevili zajatce, mladou a velmi krásnou ženu jménem Ravenna. Králi se hned velmi zalíbila a druhého dne byla svadba. Všichni byli velmi šťastní i když to bylo tak krátce po smrti královny.
Když odbila půlnoc ještě téhož dne, vrazila Ravena krály nůž do srdce, a získala se svými skutečnými vojáky vládu nad královstvím a mladou Sněhurkou.
Nečekané zvraty, náhlé činy, láska, nenávist, chudoba, strach...
Její vláda byla krutá a veškerá příroda umírala. Sněhurka byla celé roky zavřená ve věži kde přes zimu mrzlo a v létě nesvítilo žádné slunce. Vládl mor a strach. Lidé umírali.
